Je jen pár reklamních sloganů, které se nám vryjí pod kůži natolik, že si je jsme schopni vybavit i po více než pětadvaceti letech. „Nová MAZDA 323F – auto, které oslní…“ slogan, jenž jsme v 90. letech vídali na mnoha místech ve veřejném prostoru.
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2022/05/003-scaled.jpg)
Dealerství Mazdy v Bohdalově – nedaleko Žďáru nad Sázavou – AUTO KŘESŤAN, které provozovali slavní autokrosoví závodníci Křesťanové, rok 1993.[1]
Mazda v devadesátkách
Co se oblíbenosti automobilových značek týče, Mazda stoupala v 90. letech raketově vzhůru. Nutno však podotknout, že to neměla vůbec snadné. V postkomunistickém Československu, později České republice, převládala důvěra spíše v evropské značky. Mnozí lidé nahlíželi na asijské značky s despektem, důvěru si holt musely získat.
Korejské značky typu Daewoo, Hyundai či Kia tehdy spíše přilévaly olej do ohně nedůvěře asijským značkám, za což mohla zejména spolehlivost soudobých modelů.
A pak zde byla cena. Asijské vozy byly zkrátka drahé a to nejen nová auta, ale především i náhradní díly.
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2022/05/002-scaled.jpg)
Mazda – Prokop. Děčínský dealer Mazdy zahájil provoz v pátek 13. listopadu 1992.[2]
Marketing
Mazda byla velmi odvážná a šla do toho v Česku naplno! Nabízela celou řadu svých osobních i užitkových aut a zatímco ostatní asijské automobilky šly na náš trh opatrně se sportovními vozy, Mazda u nás už v roce 1993 prodávala všechny své sporťáky – MX-3, MX-5, MX-6, a dokonce i RX-7 (FD) s Wankelovým motorem za astronomických 1 790 000 Kč!
![](http://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2021/03/457203fa97a736f61611cba6b1f0ec91.jpg)
Mazda RX-7 – zakoupena v AUTO PALACE SPOŘILOV – v garážích pražského hotelu Diplomat, rok 1998.[3]
Úspěch zaručil i silný marketing. V průběhu celých 90. let se množily reklamy v tisku a televizím vysílání, výjimkou nebyly ani placené rozhovory s provozovateli lokálních dealerství a servisů. Nejlepší reklamou je samozřejmě spolehlivost, kterou se Mazda pyšnila.
Nejčastěji prodávanými modely byly 626 (oblíbené zejména mezi podnikateli) a 323 F. Na odbyt šly také sportovní MX-3 a 6 a užitkové E 2000.
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2022/05/001-1-984x1024.jpg)
Populární model 626 v provedení GT V6 2.5i, rok 1993.[4]
Zajímavostí je, že se model MX-5 u nás v devadesátkách příliš nechytl. V roce 2000 u nás bylo okolo 500 kusů nejprodávanějšího roadsteru světa. Navíc Mazda uvedla MX-5 na náš trh až v červenci 1993, což ji činí nejpozději uvedeným sporťákem této značky na náš trh (i výše zmíněná RX-7 FD byla v českém ceníku dříve).
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2022/05/001-1024x733.jpg)
Uvnitř salonu děčínského prodejce Mazdy – Prokop, rok 1993.
Auta zleva: Mazda 626, 323F, MX-6, MX-3, 323F, v popředí výstavní zelená MX-5 NA se světlým interiérem.[2]
Lidové mrkačky
Vyklápěcí světlomety, nebo chcete-li „mrkačky,“ jsou dnes již archaickou technologií řešení předního osvětlení vozu. V 60. a 70. letech byly výsadou sportovních aut, kde bylo cílem dosáhnout maximální aerodynamiky vozu. V letech osmdesátých se začaly mrkačky postupně objevovat i na běžných, rodinných vozech. Za zmínku stojí např. VOLVO 480, HONDA ACCORD (3. generace) nebo MAZDA 323F (BG). Ta se začala prodávat v roce 1989.
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2021/03/001-16.jpg)
323F BG GLX v testu Světa Motorů, rok 1994.[5]
Osmdesátý devátý rok byl pro českou společnost zásadní. Sametová revoluce zapříčinila překotnou změnu našeho trhu ze socialistického ke kapitalistickému a naplno jej otevřela celosvětovým podmínkám. Soukromé firmy začaly otevírat místní zastoupení světových automobilových značek.
323F přišla na náš trh v tu nejlepší možnou chvíli. Češi, kteří měli zájem o nové rodinné auto, dostali neopakovatelnou možnost vlastnit stroj, který svým vzhledem nabízel to nejlepší ze světa sporťáků i praktičnost rodinného vozu, kterým byl v devadesátkách často vůz nižší střední třídy.
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2021/03/002-9.jpg)
„eFko“ pojilo volbu rozumu a srdce dohromady, na což záhy přišlo mnoho motoristů. A tato volba byla v devadesátých letech klíčová, poněvadž v nově rozvíjejícím kapitalismu neměl řadový občan (ne restituent, nebo začínající podnikatel) mnoho peněz či příležitostí k uskutečnění svého snu o sporťáku.
Porovnání cen 323F s konkurencí v roce 1994. Toho času byla již výběhovým modelem a nahrazena futuristickým typem BA.[5]
MAZDA 323F (BG) se stala velmi výrazným vozem, doplňujícím náš vozový park. Mnoho lidí neodolalo a pětidveřovou mrkačku pořídilo. Nové vozy doplňovaly dovozy ojetin, v 0. letech byla díky svým tvarům volena, jako základ pro tuningové stavby.
Běžně byly 323F k vidění napříč českými městy a kdyby je tolik netrápila koroze, věřím, že by jich v ulicích parkovalo mnoho i v současnosti.
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2021/07/IMG_20210707_161221_resized_20210708_042250589.jpg)
Tátův odvážný krok (1995)
„Mazdu 323F jsem jako malá prostě zbožňovala…“ začíná svůj dopis čtenářka Gabriela:[6]
„Chodila jsem myslím do 2. třídy, když ji táta pořídil! Jednoho dne s ní prostě přijel – byla to láska na první pohled. Výrazně červená, 1.6 benzin a hlavně ‚mrkačka.‘ Myslím, že jsme ji pořídili v roce 1995. Rok výroby byl (tuším) 1994.
Jediné, co si pamatuji od táty – co mi stihl říct, než umřel – že byla z Belgie a také, že si na ni od dědečka půjčoval půlku – stála totiž cca 250 tis. Kč. Pamatuji si, že jsem se asi poprvé a naposled chlubila ve škole. Paní uklízečce jsem vykládala, že máme auto, co má tachometr až do 240 km/h!
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2022/05/IMG-4743-scaled.jpg)
V malé moravské vesnici u Brna samozřejmě vzbudila pozdvižení. Hlavně, když jsme projížděli v létě pouťovým průvodem plným lidí. Táta otevřel mrkačky a všichni se klidili z cesty – ani nemusel troubit. Jako by právě davem projížděl Delorean z filmu Návrat do Budoucnosti.
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2022/05/IMG-4742-scaled.jpg)
Gabriela na pouti, 90. léta. Jejich Mazda byla registrována v okresu Brno-Venkov.
Naši měli před Mazdou (v 80. letech) Škodu 1000 (bílou s černými zrcátky), pak oranžového Žigulíka. Najednou takové žihadlo… Na fotce je krásně zachyceno pár dobových aut, co v tu dobu jezdila po vesnici. Nebyli jsme nikdy žádní boháči, doteď tátu obdivuji, že si to doma prosadil a Mazdu koupil. Vím, že když ji přivezl, tak hned první cestu píchnul kolo. Docela paradox na to, že kromě oleje a brzd po nás „Magda“ (jak jí táta říkal) nic nechtěla a nikdy nás nenechala ve štychu. Ani, když jsme s ní vyrazili roku 1996 do zahraničí.
Akce Rajhradice – Pakoštane (Chorvatsko) jako správní Češi. Dorovod nám dělaly další dvě rodiny. Na fotce – se Škodou Felicií a Škodou 120 (ta na fotkách není, poněvadž nezvládla přejezd přes Alpy, kde několikrát po cestě vyvařila). Měli jsme alespoň čas na svačinu (řízky v chlebu s okurkem v alobalu) a mohli jsme se kochat panoramaty Alp, jezer a fotit na náš foťák FUJI, který byl samozřejmě na klasický kinofilm. Další fotka je už z Chorvatska. Všímám si dobových ohozů svých rodičů – maminka jednodílné plavky a táta kožené mokasíny, tenisové ponožky, riflovou košili a šátek.
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2022/05/IMG-4744.jpg)
Mazda dojela bezproblémově do Chorvatska, rok 1996.[6]
Mazdu jsme prodávali asi až po 8 letech, celá rodina ji oplakala. Nahradil ji zlatý Opel Vectra, i když jsme si všichni přáli spíše novou Mazdu 6. Na Tuto vydařenou 323F vzpomínáme jako na nejlepší auto. Brácha si pořídil potom 323 bez mrkaček a Mazdu MX-3 (také červenou – ta Mazdě prostě sluší). Mazda k naší rodině prostě přirostla. Já jsem si 323F chtěla pořídit před 2 lety – jen tak z nostalgie. Narazila jsem však na model MX-5. Pamatuji si, že jsem kamarádkám zapáleně popisovala, že si Mazdu prostě musím pořídit – ty si klepaly na čelo, ostatně jako rodina. Nakonec mě všichni podpořili, poněvadž to se mnou bylo k nevydržení. Za covidu mi najednou zbyly peníze připravené na neuskutečněné cestování. Tak jsem je použila na Mazdu MX-5 NB. O tom, jak jsem k ní přišla, a jak obrovskou mi dělá radost, zase jindy…
Jen chci říct: díky tati, Mazdy jsou můj život!“
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2022/05/IMG-4745.jpg)
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2022/12/321108501_1856037044776205_77893349003417277_n.jpg)
Jeseníky, Branná, rok 1999.
Mazda k narozeninám (1997)
Pan Michal P. pořídil 323F týden před svými 19. narozeninami. Musel dochodit ještě jeden ročník školy a jedna učitelka nemohla vydýchat, že Michal vedl životní styl s drahým oblečením, mobilem a hezkými auty. Neustále řešila, kde na to Michal bere peníze… „Neříkám, že jsem vedl úplně poctivý život, ale byla 90. léta a kdo byl šikovný, peníze vydělal.“ vzpomíná Michal. 323F byla původně registrována v okresu Šumperk, následně – během Michalova vlastnictví – v Praze.[7]
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2022/05/279891788_1326413357868488_4516127101600815175_n.jpg)
Depešáci v Praze (1998)
Toto jsou raritní snímky[8] dvou členů britské skupiny DEPECHE MODE (Andrew Fletcher a Martin Gore), při jejich návštěvě Prahy roku 1998. Toho času byla Praha součástí turné „Singles Tour,“ které se konalo k podpoře alba The Singles 86>98. Doprovodným vozem byla samozřejmě MAZDA 323F (BG).
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2022/01/266425901_663644228336493_7179358414464053859_n.jpg)
Koncert se konal 15. září 1998 ve Sportovní hale ČSTV. Dle výpovědi pamětníka bylo turné opravdu skvělým zážitkem. Cena vstupenky na pražský koncert činila v předprodeji 690 Kč, na místě 750 Kč. Fanklub Depeche Mode v Česku a na Slovensku má dodnes tisíce členů, lístky se velmi rychle vyprodaly a cena na černém trhu údajně stoupla až k ohromné hranici 3,5 tis. Kč.
Album The Singles 86>98 bylo vskutku našlápnuté. Obsahovalo ty největší hity skupiny, vydané ještě za éry Alana Wildera – Personal Jesus, Enjoy the Silence nebo Walking in My Shoes.
![](https://90sczechroads.cz/wp-content/uploads/2022/01/266350566_1077908736344633_5290951307719101590_n.jpg)
Zdroje
- Auto Tip 3/93, foto: J. Maršíček a P. Minařík.
- Auto Tip 3/93, foto: A. Bahenský.
- Soukromý archiv pana Jiřího Hájka.
- Auto Tip 5/93, foto: J. Maršíček.
- Svět motorů 29/94, foto: G. Tůmová.
- Soukromý archiv slečny Gabriely Zemanové.
- Soukromý archiv pana Michala Presslera.
- Archiv 90s CZECH ROADS.
Všem zasilatelům fotografií ze soukromých archivů děkuji za projevenou důvěru.