V polovině 90. let se začal psát další zapomenutý automobilový příběh. V našem nedávném článku jsme vzpomínali, že vozy značky Mazda si postupně získávaly svou reputaci. Mazda to u nás neměla vůbec snadné. V postkomunistickém Československu, později České republice, převládala důvěra spíše v evropské značky. Mnozí lidé nahlíželi na asijské značky s despektem, důvěru si holt musely získat. Výjimkou však byla Ostrava, kde je činnost tamějšího dealera – AUTOLAROS – znát dodnes! Na ostravsku byly Mazdy velmi populární.
Manažerské období
Náš čtenář Pavel byl v polovině 90. let výrobním ředitelem pro důlní činnost. V časech, kdy byla mezi manažery a řediteli populární MAZDA 626, jezdil šedomodrým PEUGEOTem 405, importovaným z Německa.
V roce 1995 nastává zlom – k Pavlovi přichází požadavek, aby si zaměstnanci na vyšších pozicích (jichž byl součástí) vybrali služební vozidlo „za zásluhy.“ Výběr je možný pouze od Mazdy, se kterou Báňská hutní a. s. toho času spolupracovala. Pavel tedy začal vybírat a výsledek padl na typ, který byl toho času žhavou novinkou.
Pavel se svým novým služebním vozem, rok 1995.
Lantis v plné výbavě
Pavel s manželkou Táňou často chodili okolo předváděcího místa Mazdy, které sídlilo v centru Ostravy, na Prokešově náměstí. S nosem „přilepeným na skle“ obdivovali nadčasově vyhlížející vozidlo, které se v polovině 90. let dostalo na náš trh. MAZDA 323F (BA), na některých trzích známá pod označením LANTIS, byla něčím opravdu jiným, než co bylo běžně k dostání – úzké přední světlomety, bezrámová okna a tvar vozu jsou zkrátka nadčasové a na našich silnicích nepřehlédnutelné.
V showroomu měli vystavený typ v lidovějším provedení – i ten se však v tehdejší nabídce Mazdy vyjímal. Když se Pavlovi dostal do rukou katalog, spatřil 323F v plné výbavě se spoilery, bylo rozhodnuto!
Jelikož se jednalo o služební vůz, vyžadoval jej v nejvýkonnějším provedení (2.0 V6), plné výbavě, červené barvě a především se spoilery. Vedení firmy svolilo a objednávka na nejkrásnější tři dva trojku přistála u ostravského dealera. Ten jej dovezl až z Japonska, poněvadž vůz v této specifikaci musel být individuálně dopraven.
Naprosto výjimečná
Když Pavel vůz převzal, přijel domů a zatroubil pod okny. S rodinou vyrazili na krátký výlet po okolí, a kamkoli přijeli, tam červená 323F V6 zářila!
V roce 1996 se vydávají s Mazdou na první dovolenou do Chorvatska, o rok později – v červnu 1997 – jedou „Tour de Alpy“ směr francouzská riviéra. Kamkoli přijeli, tam auto budilo velkou pozornost a to i v západních zemích. Bylo běžné, že si kolemjdoucí Mazdu fotili.
I po letech Táňa nemůže uvěřit, jak se mohla pětičlenná rodina do Mazdy vlézt a sbalit na delší cesty a dovolené. Vzpomíná, že do auta se vlezly troje kolečkové brusle, tři skateboardy, dva nafukovací čluny, slunečník, molitanová lehátka + jídlo a to vše bez zahrádky.
Okolo roku 1998 ukončuje Báňská důlní a. s. činnost. Všem manažerům firma věnuje služební auta, jako dárek na rozloučenou.
Z dovolené „Tour de Alpy,“ rok 1997.
Zradila, skončila!
V zimě 2000 se Pavel vydávává na ranní lyžování na Stubaiský ledovec. Po 2. hodině odpolední se chystá k odjezdu, přičemž odkládá klíče na sedadlo a zavře dveře. Mazda znenadání cvakne a samovolně se zamkne. Aby se dostal domů, nemá jinou možnost než rozbít zadní okénko a dostat se dovnitř. Mazda, která toho času byla v rodině Tesaříkových už 5 let, se vrací do České republiky s pláštěnkou místo zadního okénka.
Pavel je nekompromisní – zradíš, skončíš! Jinak tomu nebylo ani u tři dva trojky. Bylo rozhodnuto – zradila, musí z domu. Mazda byla umístěna do AAA Auto, Táňa prodej vozu oplakala.
Pavel tehdy podlehl „dieselové mánii“ a 323F V6 nahrazuje dieselovým PEUGEOTem 307. Přiznává, že to byl krok zpátky.
Dnes jezdí ve ŠKODĚ KAROQ 4×4, za hezkého počasí se prohání ve stejně červené MAZDĚ MX-5 (NC).
Po ukončení činnosti Báňské důlní a. s. přešlo auto do Pavlova vlastnictví, vůz musel změnit poznávací značky.
Je Pavlova Mazda v provozu ještě dnes?
Po jedné z prvních 323F V6, která se objevila na českých silnicích jsem začal usilovně pátrat. Zjistil jsem, že je auto dodnes v provozu. V současnosti jezdí na Zlínsku, avšak s jinými poznávacími značkami.
Zdroj fotografií a vzpomínek: soukromý archiv pana Pavla Tesaříka. Děkuji mnohokrát za zaslání, sdílení a důvěru.